Muzeum v Bruntále - zámek Bruntál, kosárna Karlovice, hrad Sovinec

Muzejní sbírky

Veškeré muzejní sbírky Muzea v Bruntále byly v souladu se zákonem číslo 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů v platném znění, zapsány dne 20. 8. 2002 pod evidenčním číslem MBR/002-05-07/155002 do Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury České republiky jako Sbírka Muzea v Bruntále.
Sbírka muzea v Bruntále se skládá ze dvou podsbírek, a to z podsbírky jiné - přírodovědní, která vznikla sloučením původních muzejních sbírkových fondů geologie, botaniky, zoologie a entomologie, a podsbírky jiné - společenskovědní, které vznikla sloučením původních muzejních sbírkových fondů archeologie, historie, historie umění, etnografie, starých tisků a lesnictví.
Základem Sbírky Muzea v Bruntále jsou sbírky bývalého městského muzea v Bruntále. První předměty získalo toto muzeum prokazatelně v roce 1901 v rámci oslav 100. výročí narození T. Kronesové (stuhy, pamětní mince). Dalším významným mezníkem byl rok 1913, kdy v rámci oslav 700. výročí města výrazně vzrostl zájem veřejnosti o historii dokumentovanou hmotnými předměty. Muzeum od té doby získávalo celou řadu předmětů od bruntálských spolků, společenstev i soukromníků. Po celé meziválečné období muzeum shromažďovalo dokumenty k historii města i regionu včetně dokladů o životním způsobu předešlých generací. Byly tak získány různorodé artefakty, ve kterých byly zastoupeny kovy, nábytek, keramické hmoty, interiérové doplňky, textil, grafika fotografie atd. Muzeum získalo řadu zajímavých předmětů nejen v Bruntále, ale i ze širšího regionu, v některých případech přesahujícího i hranice tehdejšího politického okresu Bruntál, např. ze Světlé (maska hanby), Andělské Hory a Vrbna pod Pradědem (zejména betlémy a betlémové figurky), ze Zlatých Hor (betlémové figurky) a Rýmařova (např. punčochářský stav). Systematická evidence sbírek byla zahájena v roce 1925 kustodem Erwinem Weiserem.
V letech nacistické okupace a 2. světové války byly do sbírkových fondů začleněny předměty z muzea Německého řádu ze zámku Bruntál a některé předměty z majetku osob, kterým byl tento arizován.
Bezprostředně po 2. světové válce byly sbírky městského muzea ochuzeny o předměty, které nevyhovovaly představám nových českých správců muzea. Na druhé straně byly obohaceny o některé předměty z konfiskátů. Další sbírky získalo již okresní bruntálské muzeum po roce 1954, kdy začalo přebírat fondy rušených (či po 2. světové válce již neobnovených) městských muzeí - v tehdejším okrese Bruntál to byl fond muzea ve Vrbně pod Pradědem, z muzeí ležících mimo tento okres to byla v roce 1956 část fondu muzea v Horním Benešově v bývalém okrese Opava, v roce 1958 většina sbírek ze zrušeného Okresního vlastivědného muzea v Rýmařově. Další předměty byl získány ze zrušených, především textilních, škol (některé textilní sbírky, základ přírodovědných sbírek) i z násilně zrušených soukromých řemeslných dílen.
Identifikace původních sbírek ať již z městského muzea v Bruntále či převzatých sbírek z výše uvedených muzeí stejně jako akvizic bruntálského muzea v letech 1945-1962 je dnes téměř nemožná. Ačkoli sbírková evidence městského muzea v Bruntále byla před rokem 1945 řádně vedena a zřejmě i po roce 1945 byly vedeny různé formy evidence sbírek a přírůstků, v roce 1963 byly všechny sbírky nově zapsány do nové přírůstkové knihy - evidence tak počíná přírůstkovým číslem 1/63. Při zápisech od roku 1963 nebyl uváděn původ sbírek, schází jakékoli odkazy na předchozí evidenci, starší evidenční záznamy byly povětšinou z předmětů odstraněny. Navíc evidenční knihy bruntálského muzea z let 1945-1962 se nedochovaly. Došlo tak k zásadnímu přerušení evidenční kontinuity, jejíž náprava dnes již není téměř možná.
Identifikace sbírkových předmětů z hlediska jejich původu a způsobu nabytí je tedy víceméně možná až po roce 1963. Muzeum získávalo předměty všemi formami akvizic, to je od vlastních ?sběrů? přes dary, nákupem i převodem. Ze zajímavějších souborů získaných v této době nutno uvést modrotiskové matrice z rukodílné výrobny J. Ducháče v Rýmařově a konvolut mincí ze 17. století, nalezený při výkopu vodovodu v Razové (tzv. razovský poklad, v roce 1974 do sbírek zapsáno 1 246 kusů mincí). K významným akvizicím posledních let patří soubor skla včetně doprovodné dokumentace ze skláren z Vrbna pod Pradědem, sbírka materiálů dokumentující místní divadelní soubory působící v regionu převážně ve 2. polovině 20. století a sbírky dokumentující tvorbu fotografa Jindřicha Štreita.
Sbírky bruntálského muzea byly profilovány do tzv. sbírkových fondů od počátku 60. let 20. století s tím, jak postupně získávalo odborné pracovníky příslušných profesí. Od počátku 60. let vznikaly v souvislosti se zřízením přírodovědeckého pracoviště sbírky přírodovědné (geologické, botanické, zoologické, entomologické), po roce 1963 byly ze společenskovědních (historických) sbírek vyčleněny sbírky uměleckohistorické, po roce 1972 etnografické, od roku 1974 archeologické. Po roce 1967 byl vyčleněn muzejní sbírkový fond lesnictví, související s touto oborovou specializací bruntálského muzea, stanovenou již v roce 1960. Od poloviny 70. let 20. století byly sbírkové předměty bruntálského muzea rozčleněny na sbírkové fondy botaniky, zoologie, entomologie, geologie, lesnictví, etnografie, umělecké historie, archeologie, starých tisků a historie, který obsahuje předměty řady oborů (numismatika, faleristika, vexilologie, militaria atd.).
Po zápise muzejních sbírek Muzea v Bruntále do Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury České republiky v roce 2002 byly všechny sbírkové předměty rozčleněny do dvou podsbírek ? jiné - přírodovědní a jiné - společenskovědní, které se vnitřně dělí na základní skupiny, odpovídající předchozímu členění na sbírkové fondy. Sbírkové předměty v těchto skupinách (fondech) jsou dále členěny podle vědních oborů a charakteristik sbírkových předmětů v souladu se skutečným složením Sbírky Muzea v Bruntále do jednotlivých kategorií - podskupin.
Sbírkové předměty Muzea v Bruntále pocházejí v podstatné části z regionu celého Bruntálska, řada předmětů je však z území Slezska, Moravy i Čech, některé i z oblasti celé střední Evropy. Několik předmětů pochází z Asie (předměty z majetku K. Schary, některé mince) či Afriky (koptské tkaniny).
Časově většina předmětů pochází z období 19. a 20. století, některé artefakty se však vztahují ke středověku a novověku. Starší období je zastoupeno jen zlomkovitě (zejména archeologickými nálezy).

I. Podsbírka jiná - společenskovědní

Základ podsbírky jiné - společenskovědní pochází z dob vzniku muzea na počátku 20. století. V 50. letech byly do bruntálských sbírek začleněny fondy z muzea ve Vrbně pod Pradědem, rýmařovského muzea a muzea v Horním Benešově. Systematičtěji začal být tento sbírkový fond doplňován až od 70. let 20. století. Sbírka dokumentuje převážně období 19. a 20. století. Nalezneme zde však i artefakty vztahující se k období středověku a novověku. Provenience sbírkových předmětů se z valné většiny vztahuje k Slezsku a severní Moravě, zejména pak k Bruntálsku a okolí.
Podsbírka je tvořena skupinami (fondy): archeologie, historie, umělecká historie, etnografie, staré tisky, lesnictví.

II. Podsbírka jiná - přírodovědní

Sbírkové předměty podsbírky jiné - přírodovědní byly do bruntálského muzea získávány až po vzniku samostatného přírodovědného pracoviště na konci 50. let 20. století. Systematičtěji byly přírodovědné sbírky doplňovány od 2. poloviny 60. let 20. století, od 70. let pak byly vnitřně členěny na fondy geologie, botaniky, zoologie a entomologie. Nejstarším exponátem je dermoplastický preparát potápky černokrké (Podeceps nigricollis) z roku 1806, další nejstarší sbírkové předměty pocházejí z přelomu 19. a 20. století (herbáře z roku 1891 a 1926, dermoplastické preparáty z let 1903-1905). Převážná část sbírky pochází z let 1925-1984. Provenienčně pocházejí sbírkové předměty podsbírky jiné - přírodovědní ze severní Moravy a Slezska, zejména východní části Hrubého Jeseníku, z Nízkého Jeseníku, Zlatohorské vrchoviny a Slezské nížiny, dále z Bruntálska a okolí.
Podsbírka je tvořena skupinami (fondy): botanika, zoologie, geologie, entomologie.

Movité kulturní památky

Muzeum v Bruntále spravuje i sbírky, které jsou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, prohlášeny movitými kulturními památkami. Tyto předměty tvoří dvě velké skupiny: mobiliární fond zámku Bruntál a knihovny zámku Bruntál a hradu Sovince.

Mobiliární fond zámku Bruntál je v Ústředním seznamu kulturních památek zapsán pod rejstříkovým číslem 13406/38-7626. Představuje soubor movitých kulturních památek historické a umělecké hodnoty čítající 1 742 jednotek a souborů kmenového mobiliáře a také 10 nevýznamnějších svozů ze zámeckých objektů, které dnes neexistují nebo jsou využívány k jiným účelům. Základ mobiliárního fondu se vyhranil na přelomu 19. a 20. století za doby působení velmistra Evžena Habsburského. Jeho nejcennější část představuje sbírka obrazů a grafických listů, rokokového nábytku a nábytku z 19. století, militarií, svítidel a kachlových kamen. Celý fond, který zbyl po částečném rozkradení v poválečných letech, byl včetně svozů v roce 1951 rozmístěn na 11 zámků jižní Moravy a do dalších muzejních institucí a v letech 1957-1960 postupně navrácen, ale také již v torzu, do zámku Bruntál. V několika zámcích střední a jižní Moravy se ještě dodnes nachází jeho části.
Všechny předměty jsou zapsané v tzv. černých knihách (přírůstkové) a v Základní evidenci mobiliárních fondů. Jeho správa se řídí Metodickými pokyny MK ČSR ze dne 28. 12. 1975 čj. 2991/76 a instrukcemi MK ČSR 3272/74-VI/1.

Knihovny zámku Bruntál a hradu Sovince (v Ústředním seznamu kulturních památek zapsané pod jedním rejstříkovým číslem 13309/38-8226), představují historické knihovny, které vznikly jako výsledek cílené sbírkotvorné činnosti velmistrů Řádu německých rytířů na zámku Bruntál a na hradě Sovinci a které se téměř v úplnosti dochovaly do roku 1945. Knihovna zámku Bruntál čítá 9 308 děl (asi 13 000 svazků), z toho 33 rukopisů, a knihovna hradu Sovince 19 792 položek (22 rukopisů). Obě jsou umístěny v objektu zámku Bruntál. Jejich správa se řídí Směrnicemi MK ČSR z 8. 6. 1969 čj. 10284/69.
Bruntálská zámecká knihovna byla založena velmistrem Antonem Viktorem v roku 1803, kdy obsahovala několik set svazků. Razantně byla rozšířena zejména arcivévodou Evženem, který do Bruntálu nechal svést knihy ze svých sídel v Rakousku. Je součástí zámecké expozice, kde je umístěna z větší části v původních prostorách a na původních policích. K této části knihovny se zachovaly i původní registrační skříně s kartotékou. V letech 1951-1957 byla přechodně umístěna v zámku Lednice.
Sovinecká hradní knihovna vznikla na přelomu 19. a 20. století (Evžen Habsburský). V roce 1945 byla převezena do Bruntálu, což ji zachránilo před požárem. Od roku 1950 do počátku 90. let 20. století byla umístěna ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě (Slezská studijní knihovna); po předání Okresnímu vlastivědnému muzeu v Bruntále byla uložena v nevyužívané školní budově v Radimi a dnes je umístěna v depozitářích Muzea v Bruntále na zámku Bruntál.